Markéta Magidová & MXTXC: Šepot z Velké mušle

Markéta Magidová & MXTXC: Šepot z Velké mušle

Instalaci vizuální umělkyně Markéty Magidové doprovází původní skladba hudebníka MXTXC. Tři velkoformátové čalouněné digitální obrazy i hudební partitura vznikaly jako celek a následně byly rozděleny do tří částí. Jsou i nejsou jednotou – existují společně i odděleně. Trojúhelníkový půdorys instalace nám neumožňuje vidět a slyšet vše najednou, lineárně, ale proudy zvuku a motivy obrazů se mísí, unášejí a znovu spojují.

Magidová se inspirovala místem Gočárových automatických mlýnů a jejich industriální at- mosférou. Stroje a prvky továrny zakomponovala do námětů svých obrazů. Hlavním motivem je skupina dětí poslouchajících Velkou mušli, fantastický objekt spojující organické a mechanické – přírodní a technické. Tato mušle rezonuje jako paměť místa a děti ji bez námahy drží v rukou. Každé z nich se svým způsobem noří do světa, který není přístupný očím, ale pouze sluchu.

Tento výjev poukazuje na to, co nelze vidět – na to, co si lze pouze představit. Zesiluje šepot vzpomínek v nás samých i v prostředí, které nás obklopuje a utváří. Oživuje zvuky strojů a pocity těch, kteří v továrně pracovali. To vše se odehrává prostřednictvím dětí, pro něž stroje fungují spíše jako estetická podívaná nebo jako pouhý obrys vyprávění dospělých.

Hudební partitura klade důraz na opakované použití melodických fragmentů napříč rytmy a žánry. Úvodní sborový kánon, vysílaný do všech stran z trojúhelníku, směřuje ke zneklidňující elektronické taneční hudbě. Tato druhá část odvozuje svou melodii z předchozí pasáže a ke konci se jemně tříští, aby odhalila klasičtější klavírní ukolébavku. Velkou mušli si můžeme představit jako melodický tvar, ve kterém echo proniká z jednoho konce do druhého.

Jak malby, tak hudba odkrývají tvořivý akt vyvolávání vzpomínek. Spolu s dětmi na obrazech vstupujeme do nitra mechanické mušle, abychom naslouchali ozvěnám jejího příběhu. Při poslechu hudby se vynořuje kontura melodie, která se rozpadá a znovu skládá.