Tue-Sun: 10.00-18.00
Mon: closed
Kurátorka
Lenka Dolanová
Výstava představuje umělecká díla z období od 50. do 80. let minulého století z podsbírky plastiky Východočeské galerie v Pardubicích. Zároveň reflektuje způsoby utváření sbírky a sleduje, které faktory ovlivňovaly akviziční činnost galerie v jednotlivých obdobích. Dotýká se dobových proměn sbírkotvorného procesu na příkladu jedné regionální galerie.
Název Těsné formy odkazuje ke stejnojmennému dílu Věry Janouškové z roku 1967, které se do sbírek Východočeské galerie v Pardubicích dostalo převodem z Ministerstva kultury České republiky v listopadu 1969. Zároveň k těsnosti formálních předpisů, v jejichž mantinelech se bylo nutné v daném období pohybovat. To se týkalo výstavních a pracovních možností umělců, kteří byli nuceni se situaci přizpůsobit, vyrovnat se s nemožností své dílo veřejně prezentovat, případně akceptovat různé formy nátlaku a kompromisů, stejně jako odborných pracovníků galerií, kteří měli na koncipování svých sbírek pouze omezený vliv. Způsob získávání děl byl ve sledovaném období spíše nekoncepční. V šedesátých letech došlo ke kvalitativnímu nárůstu sbírkotvorné činnosti, na druhé straně však byla v tomto období vyřazena některá díla jakožto nehodnotná. V sedmdesátých letech soustředilo tehdejší vedení galerie akviziční strategii především na díla socialistického realismu. Od druhé poloviny šedesátých let se do sbírek dostávalo množství děl prostřednictvím ministerských převodů. Ty tvořily podstatnou část akvizic, díky nim galerie získala díla autorů jako Věra Janoušková, Kurt Gebauer, Valerián Karoušek, Ladislav Zívr či Zbyněk Sekal. Výběr děl bylo možné ovlivnit jen zčásti, závisel na domluvě pracovníků galerií se zástupci ministerstva a rozhodnutí nákupních komisí, v nichž zasedali mimo jiné zástupci Svazu československých výtvarných umělců, Národní galerie a členové místních kulturních výborů a organizací KSČ.
Při výběru děl do aktuální výstavy se samozřejmě řídíme vlastními preferencemi, které jsou nutně do velké míry dobově podmíněné a subjektivní. Zařazujeme díla autorek a autorů, kteří patřili k neoficiální výtvarné scéně, ale i výběr těch, kteří tvořili v duchu oficiální ideologie socialistického realismu. Díla jsou představena v částečně chronologickém sledu, zároveň mezi nimi nalézáme formální a obsahová propojení na základě volných asociací vztahujících se k tématům utopie, vzletu, úkrytu či nestability. Expozice, vytvořená architektonickým studiem Schwestern, má částečně navozovat dojem procházení depozitářem a jako informační a grafický prvek využívá původní katalogizační karty.
Součástí výstavy jsou díla Věry Janouškové, Valeriána Karouška, Zdeny Fibichové, Evy Kmentové, Vladimíra Janouška, Zbyňka Sekala, Aleny Honcové, Jana Hendrycha, Václava Mergla, Karla Hyliše, Blaženy Borovičkové, Jiřího Bradáčka, Miloše Zeta a dalších autorek a autorů. Díla ze sbírky galerie doplní zápůjčka z Galerie moderního umění v Hradci Králové.
Součástí výstavy jsou také filmové a zvukové záznamy a fotografické zvětšeniny Jiřího Tomana, zachycující Sochařské sympozium Artchemo (1968 a 1969), kterému je na výstavě věnovaná rozšířená pozornost.
Jako doplněk výstavy je představeno sousoší Anny Hulačové Slunečné dědictví synům a dcerám z roku 2019, které galerie získala do sbírek v minulém roce, a které bude trvale vystaveno jako součást nové expozice v Automatických mlýnech, kam se galerie přestěhuje v letech 2022 – 2023. Výstava chce být zároveň prostorem pro uvažováním nad budoucím směřováním akviziční činnosti Východočeské galerie v Pardubicích.
K výstavě připravujeme řadu doprovodných programů jako jsou procházky po sochách ve veřejném prostoru, diskuse s umělci a komentované prohlídky.
Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury.