Emil Filla a jeho žáci: Tušení metamorfóz

z cyklu Pohledy do galerijních sbírek

Letní výstava v prostorách pardubického zámku je věnována jednomu z výrazných jmen českého výtvarného umění 20. století. Na dílo malíře a teoretika Emila Filly (1882–1953) nahlížíme prostřednictvím souboru získaného v průběhu několika desetiletí do sbírky Východočeské galerie. Přehlídka je zaměřena na konfrontaci Fillova zralého a pozdního díla s ranou tvorbou jeho žáků, kteří v letech 1946–1953 prošli jeho ateliérem monumentální malby na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze. Mezi těmito osobnostmi byli Čestmír Kafka, Milan Grygar, Vladimír Jarcovják, Jaroslav Klápště, Zbyněk Sekal, Karel Vaca, Jitka a Květa Válovy, nebo kupříkladu Václav Menčík či Václav Kiml. Konvolut prací Emila Filly ve sbírkách galerie tvoří více než sto děl; maleb, kresebných skic a grafik. Některá z nich, především plátna Zátiší s mandolínou (1926), Žena (1933), či Hudebník (1931), byla opakovaně reprodukována a zapůjčována na významné přehlídky. Ve zdejších sbírkách se rovněž nachází nejrozměrnější Fillova malba, známá kompozice Tři ženské akty se psem (1929).

Kromě těchto chefs-d’oeuvre je výstava soustředěna na zralé autorovo tvůrčí období, zařazeny jsou ukázky z cyklů pozdních třicátých a čtyřicátých let, Boje a zápasy, Písně a balady, nesoucí příznačný podtón drastičnosti a napětí, a krajinářské práce z Českého středohoří. Tematizován je Fillův vztah k básníku Františku Halasovi. Expozičně Fillovo dílo doplňuje raná tvorba jeho žáků, především těch, jež se v průběhu šedesátých let profilovali v uznávané umělecké osobnosti.

Pro Emila Fillu období jeho pedagogického působení na VŠUP, po návratu z koncentračního tábora a následném nástupu komunistické diktatury k moci, představuje patrně nejkomplikovanější životní a tvůrčí etapu, dodnes otevírající množství nezodpovězených otázek po vztahu této mimořádné osobnosti k dobové situaci a ideologii. Třebaže byl autor ještě roku 1947 zahrnut pozorností společnosti a státu, při které se mu dostalo výsady užívat jedno křídlo zámku v Peruci, události v roce 1948 zcela změnily skutečné možnosti další jeho tvorby. I když ještě téhož roku vstoupil do komunistické strany, nové paradigma moci a kultury jej postupně nekompromisně postavilo do role nepřítele společnosti. Z tvůrčího zázemí panského sídla se mu stal azyl, v němž v závěrečných letech své figurální tvorby naplno zhodnotil tragický lyrický akcent svého pozdního díla, podtržený výraznou monumentalizující čitelnou kresbou, stejně jako smysl pro jedinečné koloristické vnímání širokých panoramat krajiny Českého středohoří.

Výstava olejomaleb a prací na papíře je ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR, v. v. i., doplněna o ukázky z cenného cyklu sugestivních pozdních portrétů Emila Filly. Jejich autorem je fotograf Josef Sudek (1896–1976), který malíře v posledních letech na Peruci doprovázel.

Autorka výstavy: Mgr. Ing. Marcela Rusinko, Ph. D.

Výstava se uskutečňuje ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR, v. v. i.
Poděkování za realizaci výstavy patří rodině malíře Emila Filly, Ústavu dějin umění AV ČR, v. v. i., Galerii Středočeského kraje, Galerii moderního umění v Hradci Králové a pracovníkům Východočeské galerie.

Nad výstavou převzal záštitu 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje
Ing. Roman Línek, MBAZákladní vstupné: 40 Kč
Snížené vstupné: 20 Kč